talika
(BN-ciz, S ap. A
; VocBN
→Dv, H (BN); th- Foix ap. Lh.)
"Souffrance vive, momentanée, qu'un malade subit à l'improviste" VocBN. "Élancement douloureux chez un malade" Dv. "Dolor agudo de un enfermo" A.
Orduz geroztik urthe guziez izaiten zituen bere talika eta ez-ongi aldiak.
Etcheb MGaric 220.